...děti chtěj tam, kde bude prča...

Výroba tuniky

14.07.2014 21:16

Zde naleznete pár jednoduchých příkladů na výrobu tuniky.

Střih se Vám otevře po kliknutí na příslušný obrázek.

Pro účely naší celotáborové hry vyloženě netrváme u tuniky na rukávech!

Stačí opravdu velmi jedodušše prostřihnout prostěradlo a sepnout pod rukama boky.

Nicméně nikomu se meze v kreativitě nekladou ;)

	Nejednodušší pánská tunika V tomto případě se jedná o naprosto nejprimitivnější formu oděvu. Jeho ušití bylo poměrně jednoduché. Plátno se rozdělilo na 3 části, přičemž ze dvou byly sešity rukávy. Uprostřed největšího byl vytvořen prostý otvor, který kopíroval útek a jehož zašití nebylo tolik náročné. Tato tunika se snadno vyrobila za naprosté úspory materiálu a je možné že ji v mnoha případech mohly chybět i podpažní klíny. Pravděpodobně byla takováto tunika (bělená nebo v přírodní barvě) vlastní právě nejnižším společenským vrstvám.
	Prostá pánská tunika Zřejmě nejpoužívanější model tuniky, který mohly nosit takřka všechny společenské vrstvy. Tato tunika se snadno vyrobila za velké úspory materiálu a je možné že ji v mnoha případech mohly chybět i podpažní klíny. Jediným obšitím byl otvor na hlavu, který mohl být někdy vyden po vláknech a rozparek u krku tedy mohl úplně chybět. Pravděpodobně byla takováto tunika (bělená nebo v přírodní barvě) vlastní právě nižším společenským vrstvám.
	Obvyklá tunika Tento "model" tuniky pouze doplňuje předchozí tuniku o boční klíny. Ty umožnily lépe chránit tělo před chladem či sluncem. Určitě je použití klínů na tunice praktičtější než jejich absence! Ušití bočních klínů se provádělo šikmým rostřižením látky obdélníkového tvaru (viz. obrázek). Tato tunika měla o něco větší náročnost na spotřebu materiálu. Je možné, že takováto tunika byla hojně využívána.
	Tunika jezdecká Oproti předchozí tunice s klínem se jezdecká tunika lišila pouze rozparkem, který byl umístěn uprostřed předního a zadního dílu. Tento rozparek umožňoval uživateli snadno nasednout na koně a jízdu na koni. Tunika bez tohoto rozparku se při jízdě vyhrnuje a stahuje nohy. Rozparek byl veden uprosřed tuniky a byl tedy dalším zásahem do struktury tkaniny. Proto vyžadoval důkladné obšití a nepochybně si jej nepořizoval nikdo, kdo jej skutečně nepotřeboval.
	Spodní dámská tunika U žen se pravděpodobně nosily dvě tuniky. Každopádně samostatné nošení spodní tuniky (nezdobené, bělené nebo v přírodní barvě) mohlo být využívano jak z hygienických, tak i z řady praktických důvodů. Spodní tunika (obdobně mohla být používána i u mužů) mohla být delší (klidně až po kontníky), byla volná a pravděpodobně s širokými bočními klíny. Muži mohli také nosit spodní tuniky, ale asi byly kratší - možná jen po kolena...
	Horní dámská tunika s krátkým rukávem a klíny Přes spodní tuniku se navlékala tunika svrchní. Ta mohla plnit funkce praktické - tepelně-izolační nebo chránila spodní tuniku proti ušpinění. Horní tunka by měla být dostatečně volná a proto mohla mít podpažní klíny. S tím, že horní tunika mohla být stejná jako tunika "prostá" - tedy s dlouhými tukávy. Pro slavnostní chvíle se mohla používat také tunika s krátkými rukávy, která se v nezdobené variantě mohla používat i k práci. Odkaz na střih takovéto tuniky z jednoku kusu látky naleznete zde.
	Horní tunika s krátkým rukávem - bez klínů Tento "model" tuniky je stejný jako předešlý. Pouze spodní boční klíny jsou nahrazeny rozparky. Tato varianta byla levnější na výrobu.
	Zástěra Nazývaná také severská zástěra. Tento oděvní doplněk, který se nosil přes spodní tuniku byl pouze dvěmi úzkými a zdobeným pruhy látky, spojený přes ramena pouze úzkými popruhy přes rameny. Známe jej z vikingského prostředí a u Slovanů není doložena. Tento oděv byl spíše okrasný a moc praktickcých funkcí zřejmě uživatelce neposkytoval.
	Výroba klínů pro tuniku

	Jednoduchý nákres tuniky
	Tunika vyrobená z povlaku na polštář